- hydrogeologické posudky
- vodní zdroje
- průzkumy základové půdy
- měření radonu
V posledních letech výrazně roste význam opatření vedoucích k retenci vody v krajině. Jako hlavní důvody lze označit katastrofické povodně z let 1997 a 2002 a problém snižující se hladiny podzemních vod. Jedním ze způsobů jak zmírnit dopady obou problémů je decentralizace likvidace srážkových vod.
V minulosti byly srážkové vody prakticky bezvýhradně odváděny do kanalizace (často nedělené), odkud odtékaly do povrchových toků. Tím byla negativně, zejména ve větších aglomeracích, ovlivňována hydrologická bilance, což vedlo k poklesu hladiny podzemních vod a zároveň byly navyšovány průtoky v povrchových vodotečích.
Současná česká legislativa se proto snaží podporovat likvidaci srážkových vod ze zpevněných ploch a střech přímo na pozemku, což by mělo být mít pozitivní účinky na hladinu podzemních vod. Vsakování přečištěných odpadních vod zákon sice umožňuje, ale jedná se až o poslední možnost v místech, kde neexistuje možnost napojení na stávající splaškovou kanalizaci. Zasakování přečištěných odpadních vod totiž vždy představuje určitou zátěž pro životní prostředí.
Vsakování podzemních vod má v současnosti svou odezvu v celé řadě právních norem, z nichž nejvýznamnější jsou vodní zákon 254/2001 Sb, stavební zákon 183/2006 Sb. a zákon o vodovodech a kanalizacích 274/2001 Sb. Problematika je zároveň řešena několika prováděcími vyhláškami.
Vsakování přečištěných odpadních vod – nezbytné povolení
Vsakování srážkových vod – povolení není třeba
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod - zakázáno
K přečištění odpadních vod jsou využívány domovní čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) Z právního hlediska představují ČOV vodní dílo, což je vlastně speciální stavba. Samotné zasakování je pak z hlediska vodního zákona nakládáním s vodami. Nejjednodušším způsobem je tak podání tzv. spojené žádosti, která slučuje žádost o stavební povolení a žádost nakládání s vodami (vypouštění odpadních vod). Formulář je ke stažení zde. Žádost se podává na místně příslušný vodoprávní úřad, který je většinou představován nejbližším městským úřadem a jeho odborem životního prostředí.
K získání povolení je zapotřebí celá řada podkladů, které definuje příloha č. 17 vyhlášky č. 432/2001 Sb (viz zde). Pro spojenou žádost se jedná o následující položky. Za nejdůležitější z nich je možno označit vyjádření osoby s odbornou způsobilostí – vyjádření hydrogeologa. Jedná se o základní dokument odpovídající na otázku, zda je vsakování fyzicky možné a zda vsakující se voda neohrozí negativně další zdroje podzemní vody nebo např. stabilitu svahů či staveb .
Neobejdete se však ani bez dalších dokumentů technické charakteru jako je technická dokumentace čističky odpadních vod, kterou zpravidla poskytuje její výrobce nebo ji připraví autorizovaný inženýr pro vodohospodářské stavby.
1. Situace širších vztahů místa vypouštění odpadních vod a jeho okolí, schematicky zakreslená do mapového podkladu zpravidla v měřítku 1:10 000 až 1:50 000.
2. Kopie katastrální mapy území, jehož se povolení týká, včetně zakreslení místa vypouštění odpadních vod.
3. Vyjádření příslušného správce vodního toku k požadovanému vypouštění odpadních vod, pokud se žádost týká tohoto vodního toku.
4. Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, jedná-li se o vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které sestává ze zhodnocení možnosti a rozsahu ovlivnění podzemních vod včetně jejich jakosti, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak (§ 9 odst. 1 vodního zákona).
5. Územní rozhodnutí nebo územní souhlas (s doložkou nabytí právní moci).
6. Souhlas obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek, ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
7. Doklad prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě anebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud vodoprávní úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.
8. Projektová dokumentace stavby ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě stavby, ve třech vyhotoveních; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení projektové dokumentace. V případě, že se povolované vodní dílo týká hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v počtu stanoveném v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
9. Plán kontrolních prohlídek stavby.
10. Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů.
11. Doklady o jednání s účastníky řízení (byla-li předem vedena).
12. Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů, týkající se dané věci, pokud to po žadateli vyžadují jiné právní předpisy7).